Dublin

Dublin je hlavní a největší město Irské republiky o rozloze 114,99 km² a čítá 495 781 obyvatel (2002); celá aglomerace pak zahrnuje asi 1,2 milionu obyvatel.

Poprvé Dublin pod jménem Eblana zmiňuje zeměpisec Klaudios Ptolemaios kolem roku 140 n. l., nicméně významnější roli místo začalo hrát až na sklonku 1. tisíciletí. V 10. století zde byla poblíž sebe dvě sídla. Vikingské sídliště, označované irsky An Dubh Linn („Tmavá tůň“), a keltská osada Áth Cliath („Proutěný brod“) - jméno jedné z osad tak dalo základ pozdějšímu anglickému názvu, jméno druhé je dnes používáno v irštině.

Roku 1169 se v Irsku vylodili Normané a záhy si podrobili nemalou část země. Z Dublinu učinili své správní středisko, které tak nahradilo někdejší symbolické sídlo irských králů, vrch Tara. Anglo-Normané počátkem 13. století vybudovali kamenný Dublinský hrad. Ještě po řadu staletí však zůstal přímý anglický vliv omezen na oblast bezprostředně kolem Dublinu a několik dalších měst.

Od konce 16. století se Angličanům postupně podařilo prosadit svou nadvládu nad celým Irskem. Roku 1592 královna Alžběta I. založila známou universitu Trinity College. Převážně protestantský Dublin byl 17. století vzkvétajícím obchodním městem. Za vlády Karla II. byly z iniciativy místodržícího Irska, dosavadní zadní trakty domů podél řeky Liffey přeměněny na průčelí, čímž vznikla charakteristická dublinská nábřeží. Dnešní podoba vnitřního města pochází převážně z počátku georgiánské doby (1. poloviny 18. století), kdy byly úzké středověké uličky nahrazeny širokými rovnými třídami a vznikla pětice velkých náměstí.

Na význam města mělo negativní vliv zrušení samostatného irského (byť výhradně protestantského) parlamentu Zákonem o Unii s Velkou Británií roku 1801. Absence stovek peerů a poslanců a tisíců služebníků byla citelná; mnozí šlechtici v tomto období své výstavné paláce v Dublinu prodali. I když růst města pokračoval, prohlubovala se bída irského lidu.

Teprve počátkem 20. století se irským vlastencům podařilo vymoci si na britské vládě sebeurčení, připravovanou samosprávu Irska však oddálila první světová válka. Na Velikonoční pondělí 24. dubna 1916 se irští republikáni v Dublinu pokusili o vojenské povstání, pod vedením Pádraiga (Patricka) Pearseho a Jamese Conollyho obsadili hlavní poštu a další důležité budovy. Nezískali však dostatečnou podporu a po sedmi dnech pouličních bojů museli před britskou přesilou kapitulovat, šestnáct vůdců Velikonočního povstání skončilo před popravčí četou. Třebaže irská veřejnost se zprvu k povstání nepřidala, postupně se její sympatie přiklonily k poraženým bojovníků. V prosincových volbách roku 1918 v Irsku jasně zvítězila strana Sinn Féin a většina jejích poslanců se místo cesty do Londýna sešla jako tzv. První Dáil 21. ledna 1919 v Dublinu a prohlásila zde Irskou republiku. Následovala více než dva roky trvající anglo-irská válka, jejímž výsledkem bylo uznání Irského svobodného státu na většině území Irska s Dublinem jako hlavním městem roku 1922.

S nabytou svobodou se město muselo zotavovat ze škod napáchaných během bojů za nezávislost a občanské války (1916-1922), kdy byl rozstřílen Dublinský hrad, Celní správa, Hlavní pošta a množství dalších významných budov.

Po nástupu Eamona de Valery do čela vlády (1932) byla realizována rozsáhlá výstavba domů pro sociálně slabší a plánovala plošná asanace starých georgiánských staveb (jako symbolů anglické nadvlády) a jejich náhrada prezidentským palácem, národní katedrálou, národní galerií atd. Dříve než k tomu došlo, vypukla druhá světová válka. Neutrální Irsko neutrpělo válkou žádné významnější škody. Vládní asanační plány byly po válce opuštěny (jako prezidentské sídlo nakonec posloužil bývalý místodržitelský palác), ale mnoho starých domů stejně zkáze neušlo, jak je v 50.-70. letech nahrazovaly novostavby kancelářských budov; nová výstavba pohltila i vykopávky starého vikingského sídliště ve Wood Quay. Teprve od 80. let je kladen velký důraz na ochranu jedinečných klasicistních gregoriánských budov, které jsou pro Dublin tím, čím pro Prahu její barokní domy a paláce.

 

Zdroj: Wikipedie

Zájezdy Dublin